Jedním z posledních základních aspektů pro komplexní rozvoj nejen v parkouru, který bychom měli zlepšovat je POHYBLIVOST! 
Budeme-li se zodpovědně věnovat této oblasti, myslím, že nám dopomůže k dlouhodobějšímu tréninku. Nedopadneme tak, že budeme trénovat jen 1 rok. Během toho 1 roku se samozřejmě s výsledky můžeme vyšplhat velmi vysoko, ale pak na to taky rychle doplatit například podceněním kloubní přípravy.
Ještě do nedávna jsem se tímto tématem příliš nezabýval, nyní se to snažím dohnat. Došlo mi to, když jsem si několikrát podvrtl kotník. Teď zhruba po roce a půl bez zranění vidím, že mělo smysl se tímto zabývat.
Měli bychom se preventivně starat o své klouby a kloubní spojení, protahovat se po tréninku apod.
Pohyblivost, neboli ohebnost se myslí rozsah pohybu v jednotlivých kloubech. Je to taky prevence před zraněním, protože zkrácené svaly jsou náchylnější k natažení/natržení.
Pohyblivost ovlivňuje tvar našeho kloubu, pružnost vazivového a kloubního aparátu, aktivita reflexních systémů ve svalech a šlachách, síla svalu kolem daného kloubu apod. Svou roli hraje také pohlaví, denní doba a v neposlední řadě i teplota prostředí, ve kterém se nacházíme.
Pojďme si tedy říct, jak alespoň v základu pohyblivost rozvíjet!
Rozvoj můžeme dělit podle 2 kritérií:
1) Aktivita pohybu (aktivní – vlastními silami, pasivní – s dopomocí např. druhého člověka)
2) Dynamika provedení (švihový způsob nebo statické provedení – výdrž – strečink) – osobně doporučuji spíše ten statický způsob. O strečinku bude ještě individuální článek.
Každopádně, když už jsme ho nakousli něco málo si o něm řekneme.
Základní cíle strečinku jsou:
- příprava pohybového aparátu na zátěž (rozcvičení) – délka výdrže je 8-10 s a počet opakování 1 cviku – 3-5*
- odpočinek po zátěži – 30 a více sekund, 1-2* opakování
- zvětšení pohybového rozsahu
Při protahování se bychom měli být maximálně soustředění na jednotlivý sval, který napínáme a měli bychom rovnoměrně dýchat. S každým výdechem se pak snažím polohu protažení zvýšit (sval více natáhnout).
Existují taky speciální strečinkové metody (o tom více v budoucím článku).
TIPY, jak posílit některé kloubní oblasti:
Začneme zápěstím, na tuto oblast existuje spoustu různých cvičení. Zaujmete polohu ve vzporu a silově se snažte „odlepit“ zápěstí od země, můžete provést několik opakování. Jednodušší verze je pak to samé, jen s opřenými koleny o zem. Využít můžete taky menších náčiní, které můžete mít vždy sebou – kleště, kolečko apod.
Kýčle můžeme posílit tak, že se postavíme bokem ke stěně. Jednou rukou se stěny přichytím abych držel tělo ve stabilní, rovné poloze. Následně se snažím o maximální zvednutí nohy v boční poloze, pomalu spouštím dolů, ale nohu nepokládám. Další možností jsou i předkopy.
Na kýčle jsou skvělé také různé cvičení na zemi, z parkouru známé jako lajny (chůze a cviky po čtyřech – cat walk, duck walk, ostrich walk apod. – výrazy, které najdete na internetu)
Na kolena existuje taky spousta cviků a na ně vám zde přikládám odkaz na fajn video s různými možnostmi.
Na kotníky doporučuji různé druhy výponů. Špičkami nohou si stoupněte na vyvýšenou podložku, paty musí být ve vzduchu. Opřením ruky například o židli zajistíte tělu stabilitu a nebudete padat. S výdechem a pomocí zatnutí svalů lýtek se vyzdvihněte co nejvýš to půjde a pak se vraťte zpět do základní pozice, ve které jsou paty co nejblíže u země. To je jeden ze základních druhů výponů, další možnosti se otevírají při různých polohách kotníků.
Proč toto všechno? Všechny klouby dost zatěžujeme – při přeskocích, stojkách, na hrazdě či na stěně apod. proto na to ty klouby trochu připravme.
Když tělo zatěžujeme, měli bychom také zařadit KOMPENZAČNÍ cvičení!
Kompenzační neboli také vyrovnávací cvičení jsou různé cviky, kterými cíleně působíme na jednotlivé složky pohybového systému (klouby, svaly, vazy, šlachy). Často se může při zátěž stát, že přetížíme jen jednu stranu těla nebo jen určitou část. Tento negativní vliv se následně projevuje ve špatném držení těla, v problémech s páteří nebo ve zkrácení či oslabení svalových skupin. Tomuto bychom se měli snažit vyhnout, ne vždy to však lze.
K dosažení vyšší výkonnosti bychom určitě kompenzační cvičení měli do svého tréninkového programu zařazovat. Především pokud zatěžujeme tělo jednostranně nebo pokud jsme např. dlouho netrénovali (po zranění apod.)
Nejčastěji přetěžované oblasti jsou bederní, hrudní a krční páteř, kyčelní kloub, kolenní kloub nebo také oblast ramenou.
Cíle kompenzačního cvičení jsou:
– vést ke kvalitnímu držení těla
– předcházet bolestem v oblasti páteře a kloubů
– přispět k prevenci zranění
– snížit svalovou únavu apod.
K tomuto cvičení je vhodné využít různých pomůcek, jako např.: pružnou gumu, overball, gymnastický míč, balanční plošinu Bosu apod.
Metod pro kompenzační cvičení je mnoho. Může jít např. jen o uvolňování – protřepávání, kroužení. Dále protahovací cvičení – VIZ různé druhy strečinku a nebo posilovací metody.
________________________________________________________________________________
Jak vidíte je toho dost, snažil jsem se o to, aby článek nebyl příliš dlouhý. Samozřejmě existuje spoustu dalších cviků, tipů apod. Dala by se o tom napsat kniha.
Důležité bude využít alespoň ten základ toho, co zde uvádím. Protože i to vám do budoucna velmi pomůže!
Mějte se! 
